Na mých myšlenkách si ustlala neposedná touha po klidu ... Vykrádá mou pestrobarevnou vůni z hlavy.

 Přála bych si, aby všechny rty, které mlčí ...

Zamykáme se do vlastních klecí, ego vraždí tu krásu srdcí ... Jako kámen ve vlastní kapse ...

  Slunce začíná prokrvovat naše přání ...

Nikdy nebylo lehké, hledat melodii pro mé slova ...

 Existuje na naivitu lék? A jestli ano ... můžete mi ho hned píchnout do žil nebo mě ním rovnout praštit po hlavě?

Já vím ...vím...vím. A pořád dokola .... ufňukaná holka a příšerně umíněná! Prostě chci teď hned slunce a tu barevnou deku... moře krásných pohledů a blankytné mráčky do tvarů ... netvarů.

Noci raději prosedět

Milovat se s nocí, když rána ještě spí.

Není to nic. Není to žádný čin, žádné slova, žádný dárek ani skutek ...žádný.

 Pomož květům kvést. Zapíš se a daruj někomu ....něco neuvěřitelného a přitom tak jednoduchého.

Nenechej utrápené oči vyhlížet svou naději ... Staň se dárcem kostní dřeně.

A přidej se mezi nás ... přidej někoho, mezi nás .... 

-www.czechbmd.cz :)

 Tak krásný, zatoulaný, beznadějný .. Smích.

Ta marnivá, bláznivá, zoufalá a nafoukaná ... Láska...

Ta nepřekonatelná, barevná, přesycená ... Radost ...

Červánky na podvečerním nebi, marcipánová cesta, po které tančím a sny si houpat na houpačce :)

Pěna na tom vychlazeném ... a olíznout si ji ze rtů. Jak mladé ...

Už brzo .. příjde... cítím, že je tady..... To JARO, co kouká klíčovou dírkou zimních dvěří ....

(.. už mnou musíte být přepsaní. Slibuji ... budu krotit svou touhu psát, budu více ....)

Když jdeš spát... slunce zapadá, ale na druhé straně vychází, nezapomínej...je to nekonečné.

Písek v hodinách nikdo nepřevrátil, ale ručičky hodin nezastavíš.

Nejsou to jen slova, přísahám, že těma nic nezměníš, jak Tě můžou uklidnit ...

Prosím...otevři oči.. i když to bolí.

Nechápu, proč si někdo kupuje drahý auta, jak se někdo může každý den nalívat a zapalovat