Stejně mi to příjde... jako říkanka
Jdeš .... zakopneš ...spadneš..... VSTANEŠ
....utíkáš...zakopneš...spadneš.....VSTANEŠ
....jdeš ...zakopneš..spadneš...a co takhle?? ...LEŽET
NEBO SE TO VRACÍ JAKO BUMERANG.
Dnes nečekejte žádný optimismus - dnes žádný na prodání nemám. Melancholii už to přestalo bavit..šla se toulat do mraků.
Tak jsem tu sama. V místnosti. Je to vážně super. Nebyla bych to já, kdybych nedokázala být spokojená sama v místnosti.
Ale nemyslete si... muset být skromnou mi nikdy být nešlo ( pořád chci totiž létat O:-) )
Nemám chuť jít spát brzo.
Nemám chuť být hodná ...
Že některé dny nejsou lehké? No dobré ráno Bludičko! To jsme rádi, že jsi se nám probudila.. :)
Pak tady máme nějakou naivitu :) Nekontrolovatelná a zasněná ... Jak ...NORMÁLNÍ !!!
Slepé okamžiky a mé marnivé vykreslování života - potřebovala bych ostrouhat mé duhové pastelky. Kdo se hlásí?? :)
Je to se mnou bídné. Pár dní se budeme potkávat ve stínu ...
ehm ..Nějeké motto na závěr?
... Tančete do skonání světa ... trénujte létání áááááá .... CHOĎTE BRZO SPÁT !
Vaše Bludička :-*
PS: ... k té říkance.. napadlo mě... PLAV ! ... nikde nespadneš ani nezakopneš...Sice nepoutíkáš, ale nebudeš muset pořád vstávat!!
RE: V cukuletu ... | olinka | 07. 11. 2011 - 09:25 |