Na molu
23. květen 2011 | 22.07 |
Mám strach z nočních stínů,
z pádů a vstávání.
Strach z dálek a vosích bodnutí.
Nesnáším, když mě ráno brzo probudí,
Když mě po noze pohladí....
Víš, jak to nesnáším.....
Když ráno odjíždí,
když narychlo se rozloučí,
když kapkou z oka mne poraní ..
Za to se tak nesnáším ...
Že nechám odejít,
že nestihnu pohladit,
že vůbec řeknu,že "nesnáším"
Mám strach ze všech vykřičníků na konci vět.
Z temných pohledů, z kterých nejde číst.
Nesnáším tu vůni, kterou tady zanechá, je tak prchlavá.
Na všech místech, do všech stran... volám.
Ať paprsky nejdou nikdy spát,
jen s nocí přichází temnota a prázdná zášť.
Že se soumrakem přichází i strach,
z ticha a zabledlích krás ...
Mám strach, že jednou ze sluncem se znovu neprobudí
a můj strach, že už neucítím,
už nebude strach ...
Tak Dnes jdu spát ....
snažím se... ze strachem víře dát do dlaní naději ...
Tak přeji Vám ... všem porcelánkám...
odvahu a hlavně nemít .... strach ...
....
