olinka: Lide nemusi bezet ale urcite by nemeli stat a nic nedelat.zivot je moc kratky na to aby zustal stat.achjo...nechapu jak ti nemuze chutnat rajce
kubis: Krásná úvaha.. škoda jen, že taková míra skepse při vhodné příležitosti, nezachvátí aspoň některé jedince. Zkusím se lehce připojit do několika Tvých myšlenek: Je těžké svědomí, nebo uskutečněný čin? Jsou nevědomí všichni, nebo jen někteří? Má pravda od počátků věků povahu něčeho bytostně nepříjemného, díky čemuž lidé chtějí žít v "blahé" nevědomosti a iluzi svého vlastního světa? Proč lidská povaha inklinuje ke všemu zdánlivému, pomíjivému a tudíž všemu, co přináší zármutek a bolest? Možná proto, že současná doba má za cíl utvářet lidskou mysl moc sensitivní, moc jemnou oproti pravému životu. Všichni se izolují, ze všech sálá strach nebo nenávist - z toho plyne, že velmi málo lidí je uzpůsobeno pro vytváření plnohodnotných vztahů a všeho, co k tomu náleží. Svět se snaží vytvářet bariéry a další iluze pospolitosti (např. fb), skrze to však lidé spolu v podstatě nežijí. Život se formuje do hluboké zprostředkovanosti. Nic z toho, co bylo jeho přirozenou součástí - všeho podstatného - zde nenacházíme, nebo lze vidět snahy o jeho odnětí. Úkolem člověka v 21. století se stává slepá poslušnost ke všem druhům institucí, k myšlenkám na konzum, mamon a sex. Pilíře podsporující nejnižší pudy a především odvrácení myšlenek od toho, co se tady a teď děje. Působivé je, jak dokonale to funguje, bohužel.
lenka*: tvé postřehy ač nepřináší pohlazení, ale pohlavek jsou k zamyšlení a to je dobrý důvod proč otevřít oči a připomenout si kdo jsme a kdo být chceme.