1000 dnů..

A jak to vůbec začalo. Když nad tím přemýšlím, myslím, že mi někdo doporučil, abych si své básničky psala někam jinam, než do sešitu místo látky a dostala jsem pětku  .. K něčemu to bylo. K tomu, abych dnes oslavila  1 000 dnů s vámi/námi.

Poslední dobou mě opouští všechna "moudra", ale přece jen tu jedno je. Když se na to tak podívám. Vzniká mi tu jednoduchá rovnice.. co jsem všechno vlastně dostala za jednu pětku a když to převedeme na druhou stranu... rovná se ... Všechno zlé, je pro něco dobré. I když nám to v tu chvíli tak nepřijde ...

Řekla bych ... že jasně a prostě ...slunce výjde i zítra. 

Noc má své kouzlo a Měsíc, který září do pokoje... nenechá klidnou žádnou buňku v mém těle. 

A když se na něj všichni podíváme .... budeme ve stejnou chvíli ...na stejném místě a přitom každý jinde ... A pak ...že nic není nemožné.

Věřte na zázraky ....