Jsi můj přítel a nic, nic se nemůže stát, když zavřeš oči a budeš na mě myslet.
Ták bludičníci ... je to za nám a je to před náma. To byl ale ROK !!
Když se cítíš unavený a vážně už nemůžeš, to je ta chvíle, kdy musíš být nejsilnější ... a když to zvládneš, tak jednou na sebe budeš hodně pyšný.
Jsi přesně tam, kde máš být. Jsi přesně tady. Teď a na tomto místě a každý tvůj krok, rozhodne o tom,co bude dál. Rozhodne o tom, kde budeš, jak se budeš cítit a co všechno budeš zažívat. Říkám, žíj přítomností. Říkám, žíj momentem. Říkám, jsi právě tady. Víš o čem sníš, rozhodni se právě teď, své sny uskutečnit. Přestaň se bát a udělej cokoliv, ale udělej něco. To co uděláš teď, ovlivní vše, co bude.
Nemůžeš stát a čekat, nemůže snít a snít a snít, živit se prachem a polykat prázdno. Musíš jít a zkusit to. Občas to znamená opustit ty jistoty, které známe, ta místa, ty lidi.
Ale pamatuj ... Končíme, abychom začínali. Chce to kuráž, trochu vášně a špetku chutě do života.
Život je sladký, hořký, tlačí na hrudníku, lechtá pod nosem, fouká do zad a vráží do čela. A ty v něm můžeš dělat cokoliv ...
Příjde čas ... napnout plachty a vítr se do nich opře... a ta plavba co Tě čeká ... stojí za vyzkoušení.
Můžeš mi zkusit vzít všechno co mám,
Neztratit své hodnoty, pro pár minut pokušení. Kam nás dostanou naše vlastní předsudky. Vlastní přesvědčení z vlastních zkušeností z nás dělají tím, co jsme. Dělají z nás i to, kam míříme?
Tisíc dnů s vámi ... tisíc dnů se mnou.
Drahá Temnoto,
"Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce."
Dnes za mě promlouvá pan Honoré De Balzac. Lépe bych to já, říct nedokázala.
Budu Ti tiše psát .. po rukou psát. ... že hlas se mi trochu chvěje.