Není to nic. Není to žádný čin, žádné slova, žádný dárek ani skutek ...žádný.

 Tak krásný, zatoulaný, beznadějný .. Smích.

Ta marnivá, bláznivá, zoufalá a nafoukaná ... Láska...

Ta nepřekonatelná, barevná, přesycená ... Radost ...

Červánky na podvečerním nebi, marcipánová cesta, po které tančím a sny si houpat na houpačce :)

Pěna na tom vychlazeném ... a olíznout si ji ze rtů. Jak mladé ...

Už brzo .. příjde... cítím, že je tady..... To JARO, co kouká klíčovou dírkou zimních dvěří ....

(.. už mnou musíte být přepsaní. Slibuji ... budu krotit svou touhu psát, budu více ....)

Z modrého papíru poskládal jsem motýla.

Otevřel okna a foukl mu pod křídla ...

Sedmikráska ve vlasech a kapky smývají poslední barevné skvrnky ve dlaních ...

... čas

 Od rána až do noci, chci vykreslovat tvoje pihy, co zdobí Ti tvou tvář. Do všech kliček, dát si na pár lžiček, tvou nejmenší ze všech velkých zář. Opíjet se z pohledů, chytit do dlaně svou kometu. Skrýt se do javorových svíček, uklouznout a spadnout do tvých víček

  .......  když mou duši orosí chlad... tak tělo zastíní prach. Otevřu dokořán,  místo hvězdných paprsků okno z plachetnic. Do nich udeří, vítr z perutí. Zbloudělích papírových myšlenek, co rozpletou  jednu touhu spletitou, a chcou jít zase  spát. Odfouknou a pod koberec zatáhnou modlidbu o smíchu na řasách. V hlubinách, zahalených v samotevých peřinách. Kudy

Tepající srdce narážející o stěnu hrudníku ... Barevné závoje ustlané na prošlapané cestě za domem. Ten pocit svobodného blaha, který Vás zběsile roztřepává až do konečků prstů. Smích dětí se ztrácí v davu a Vy se opíráte o stěny podzimu.

Něžné políbení větru za krkem. Našlapuji

...Bludička se cítí jako princezna, i když se jí ani trochu nepodobá...
...Bludička co chce neúnavně tančit na špičká a smát se naivnostem....
.. pocit letního rána, i když den za dnem prší ...
...Bludička se cítí kouzelně, roztouženě a barevně s hlavou plnou snů....
...cítí čerstvé doušky pestrostí v tichosti, v bezpečí oblaků ..
... S drzostí se vysmívá kolemjdoucím a rozfoukává si chmíří do vlasů ...
... Bludička věčně plná optimismu posedávající na obloučku duhy...
..  kráčící po studených cestách, zanechávající za sebou jen barevné  šlápoty...
....Bludička, která je bludičkou .... jen kvůli pátkům ...

.. otoč se ke slunci a všechny stíny budou za Tebou ...

... ostrouhala pastelky a oblékla se do barevných, duhových šatů ..

... šla bosky tančit v dešti a hvízdat na kolemjdoucí ....

......... Malicherné a přeci upřímné

Nerada vnímám texty smutných písniček, stejně jako nerada vnímám jarní unavenost. Ale žádná s těchto všedností mě neničí tak, jak nářky a smutky přátel. Přátel, co mají na křídlech blaha pouta nicotnosti. Na zlomku naději je drží při zemi strach odkrýt své pravé "já" .Slepě a hloupě se potácí životem, usínajíc v představách o odvaze a svobodě a budící se strachem a pohrdáním sebou samotných. Kolik toho už bylo ..

Když Ti život zavře dveře, neznamená to věčně veznění sebe samotných, otevře okno a ty neváhej a skoč! Idea nespočívá ve strachu, ale odvaze! Změnit se a přitom zůstat sám sobě věrný. Nikdy svou krásu nezakrývej clonou stydlivosti – spíše naopak! Vychutnávejte si každou porážku a berte ji jako svou přednost a veškerým nedostatkům, které před zrcadlem hledáte se vysmějte. Chybí nám spoustu věcí, ale proč na to myslet, když je kolem nás množství toho ostatního? 

Vystupte z těch zajetých kolejí! Méně přemýšlení a více spontánnosti, a že jste na dně? Ale ovšem,že je to dobře, konečně se máš od čeho odrazit :-)) ať pak můžete být zase barevní, kouzelní a hraví! S chutí tančit bosí v trávě, válet sudy z kopce dolů a smát se všem štípancům od mravenců (né moc příjemné: D) Jste přece originál, každý jeden trend co nikdy nevyjde z módy. Prosté ve své krásné jednoduchosti, která dokáže oslnit, oslepit a odehnat všechny mraky kryjící slunce ve vaší tváři. Vyzbrojte se sílou, trochou sebevědomí, naivností a uměním snít jako nikdo jiný s pestrostí, bez kvapu a s lehkostí.

A pamatuj ..Lidé se mění, věci se kazí, ale ŽIVOT JDE DÁL :) S úsměvem Vaše Bludička.